Cílem této studie je prozkoumat teologický koncept obrácení v prostoru textů Starého zákona. Obrácení bude představeno jako jeden z prostředků odvrácení krize mezi Bohem a člověkem, respektive mezi Hospodinem a jeho lidem. Studie se dále zabývá problémem „neobracení se“ Božího lidu na jedné straně a Hospodinova „obracení se“ na straně druhé. Hlavní teze zní: Starý zákon představuje a rozvíjí Hospodinovo „obrácení se“ od hněvu k lítosti jako teologické východisko nastalé krize a jako výchozí bod pro následné obrácení Izraele k Hospodinu.
Konverze v Novém zákoně
(Karel Taschner)
V článku je použita syntetická metodologie. Autor vychází ze čtyř základních teologických novozákonních pojmů – obrácení, pokání, víra a znovuzrození. Stručně shrnuje jejich význam v různých novozákonních spisech a jejich integrace do koherentního celku věrnému novozákonním odkazům nám pomáhá lépe porozumět konverzi jako základní události v životě, jíž se člověk stává křesťanem, když v pokání přijímá vírou Boží milost zjevenou v Ježíši Kristu, cele se obrátí k živému Bohu a mocí Ducha svatého je znovuzrozen.
Obrácení, povolání a poslání apoštola Pavla
(Peter Cimala)
Cíle předložené studie jsou následující: (i) stručně si představíme hlavní novozákonní oddíly, jež se týkají Pavlovy zkušenosti u Damašku – nejprve z Pavlových listů, potom ze Skutků apoštolských; (ii) odpovíme na otázku, proč je dnes zdůrazňováno, že u Damašku šlo nejen o Pavlovo obrácení, ale také o jeho povolání a poslání; (iii) zaměříme se také na dopad setkání s Kristem na Pavlovu teologii; (iv) v závěru bude předloženo několik podnětů pro současnou diskusi týkající se konverze jako základní křesťanské zkušenosti.
Milovník Modré květiny:
C. S. Lewis na imaginativí cestě k Bohu
(Matěj
Hájek)
Článek je teologicko-filozofickým rozborem role imaginace a krásy v procesu náboženské konverze na základě myšlenek známého britského křesťanského spisovatele a literárního vědce C. S. Lewise. Autor článku si nejprve všímá základního napětí mezi vnějším a vnitřním rozměrem lidského života, který se odráží také ve dvojím rozměru náboženské konverze. Nadále se soustředí na vnitřní, imaginativní stránku lidského prožívání. Prezentuje Lewisovu teologickou reflexi krásy postavenou na specifickém druhu estetické zkušenosti. Lewis vyhodnocuje tuto zkušenost jako významný nástroj Božího spásného oslovení člověka. Stvořená krása je obrazem krásy Boží a estetický zážitek, který krása podnítí, se může stát důležitým prostředkem vedoucím k náboženské konverzi. V závěru autor zdůrazňuje, že právě tuto (vnitřní) stránku náboženské konverze jsme poněkud opomněli, a vyzývá proto k větší pozornosti vůči duchovnímu a teologickému významu imaginativní stránky osobnosti.
Interpretace náboženské zkušenosti:
Je konverze podle Billyho Grahama
jednorázovou, nebo opakovanou událostí?
(Pavel Černý)
V mnoha příbězích Bible se můžeme setkat s duchovními zkušenostmi nejrůznějších postav. Mezi těmito zkušenostmi dominuje zkušenost setkání s Bohem, která často směřuje k zachycení jistého zlomu v životě biblického svědka. Tato zkušenost bývá charakterizována jako konverze (obrácení), regenerace, pokání, naplnění Duchem svatým, zkrátka zvláštní duchovní proměna, která se zvnějšku projevuje změnou směru v životě člověka a nesením ovoce víry. Konverze je společná všem proudům křesťanství. Problém v dnešní době pluralismu a multináboženské perspektivy bývá interpretace takové zkušenosti.
Dnes jsme svědky nejrůznějších názorů a interpretací v oblasti této základní náboženské zkušenosti. Pro názornost použijme jako příklad známou postavu evangelisty a kazatele Dr. Billy Grahama a jeho paradigmatu konverze. Dále se pokusíme zkušenost konverze zasadit do biblických souřadnic a zaměřit se na otázku její interpretace. Důležitou je i otázka, zda konverze je zkušeností jednorázovou, nebo opakovanou. Dnešní křesťanství musí ke zkušenosti obrácení vést a také ji pomáhat biblicky interpretovat.